Je to klasické klišé, přirovnávat českého vodního záchranáře se záchranářem z amerického televizního seriálu Pobřežní hlídka. Pravdou je, že někteří naši vodní záchranáři se této myšlence nebráni.
Ale pojďme od legrace k faktům. Vodní záchranáři mají v ČR různé kvalifikace. Základní kvalifikace s takzvanou právní odpovědností je dělí na plavčíky a mistry plavčí. To jsou kvalifikace především pro bazény. Dále máme speciální kvalifikaci Záchranář na volné vodě. Tito záchranáři se potom rozdělují ještě na specialisty pro tekoucí vodu a vodní plochy. Zvláštní kategorií jsou potom kvalifikace mládeže. Kdy dělíme mladé záchranáře do dvou kategorií dle věku. Tedy první kategorie 7-15 let a druhá 15-18 let. Speciální kategorií jsou pak kvalifikace pro instruktory a lektory.
Asi nepřekvapí, že vodní záchranář musí umět především plavat. A to na výbornou více plaveckými styly. Oblast přípravy plavčíka je ale mnohem širší. Kromě zvládnutí plaveckých stylů jde také o techniky záchranného plavání. Druhým velkým okruhem je záchrana tonoucích, která obsahuje samostatné kapitoly znalosti a využití záchranných pomůcek, dopomoci tonoucímu a jeho samostatné záchrany. Zde se také účastníci dozví zásady bezpečného vstupu do vody, přiblížení, narovnání a tažení tonoucího včetně neodkladné resuscitace přímo na vodní hladině a závěrem i možnosti a typy vytažení či vynášení. Z dalších okruhů je významná první pomoc v rozšířené verzi včetně použití AED (automatického externího defibrilátoru), potápění a možné rizika s ním spojené. Poslední kategorií přípravy jsou speciální znalosti a dovednosti obsahující lanové techniky, práci s plavidly, meteorologii a hydrologii a další. Jako doplněk jsou pak dovednosti plavání se šnorchlem, maskou a ploutvemi, případně obecně plavání pod vodou.
U specializované kvalifikace záchranáře na volné vodě potom přichází ještě dovednosti vedení záchranného plavidla, záchrana ze člunu, rozšíření hydrologie a meteorologie, práce s lanovou horolezeckou technikou, ovládání malých plavidel v tekoucí vodě (raft, kajak) a další specializované dovednosti pro vyprošťování a záchrany.
Klíčové pro všechny záchranáře je ale především rozvaha a zvládání krizových situací v klidu. Znalost prostředí, kde svou službu vykonává, pohyb rizikových skupin, stejně jako okruh možných rizik a potenciálních krizových úseků. V neposlední řadě pak práce v týmu, kdy má každý svou jasnou úlohu při případném zásahu, ale současně ví jak být nápomocný svému kolegovi nebo jeho pozici umět bez váhání zastoupit.
Naši vodní záchranáři jsou nejvíce aktivní na Slapech v době letní sezóny. Základna ve Staré Živohošti je připravená na výjezd 24/7, posádka minimálně tří vodních záchranářů má k dispozici dva záchranné čluny, kompletní vybavení pro první před-lékařskou pomoc, ale také vybavení k technickým zásahům a případným asistencím hlavním složkám IZS.